Analýza a vyhodnocení právní úpravy institutu koordinátora BOZP na staveništi v České republice a v ostatních státech Evropské unie ve vztahu k právu ES a stanovení národních standardů pro jeho vzdělávání a činnost

Obecně neuspokojivou situaci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále jen „BOZP“) ve stavebnictví má napomoci řešit koordinátor BOZP na staveništi. V rámci EU je tento institut upraven směrnicí Rady 92/57/EHS, v ČR je regulován zákonem č. 309/2006 Sb. a nařízením vlády č. 591/2006 Sb. Ukazuje se však, že se na koordinátora mnohdy nahlíží jako na zbytečnou a nákladnou přítěž, v praxi se objevují četné nedostatky na straně zadavatele stavby, zhotovitelů i koordinátorů. Institut koordinátora BOZP na staveništi není ani v ostatních členských státech EU jednoznačně kladně přijímán. I česká právní úprava je masivně diskutována, nikoliv však s jednoznačnými závěry. Je třeba shromáždit informace o právní úpravě koordinátora a o souvisejících zkušenostech v jiných členských státech EU, popřípadě i mimo ni (např. USA), provést analýzu české právní úpravy ve vztahu k evropské právní úpravě s přihlédnutím k předpisům v zemích, kde je praxe úspěšná, a navrhnout opatření, která v ČR zvýší účinnost a efektivnost činnosti koordinátora BOZP na staveništi, nevyjímaje stanovení podmínek pro zlepšení jeho práce.